© MK Apolo
 

  

 Naše akce - pozvánky a reportáže z námi pořádaných akcí

 

Vyberte rok:

 

 

 Kopřivnické poháry 2013 - 13. ročník naší veřejné soutěže, 19. října 2013:

 

Modelářský Klub SMČR č. 240 APOLO Kopřivnice

ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Kopřivnice

srdečně děkuje všem účastníkům a návštěvníkům

13. ročníku veřejné soutěže stavitelů plastikových a papírových modelů

pořádané u příležitosti výročí založení samostatné Československé republiky

 

 

 

 Modely:

Počet modelů letadel: 77

Počet modelů bojové techniky: 38

Počet papírových modelů: 8

Počet modelů figurek: 7 (+ 10 výstavních)

Počet modelů Nostalgia cup 2013 - Rok pana Grummana: 19 (+ 4 v soutěži)

Počet modelů v nesoutěžní výstavě: 123

Celkem: 130 soutěžních modelů + 152 výstavních = 282 modelů

 

 Účastníci:

Kluby: 16 klubů (celkem k nám přijeli lidé z 21 různých měst)

Celkový počet soutěžících: 71 (+doprovod cca 20)

Celkový počet organizátorů: 20

Odhadovaný počet návštěvníků z řad veřejnosti: cca 70

Celkem návštěva soutěže: cca 150-170

 

 Jak to všechno bylo:

Třináctka v čísle ročníku naší tradiční veřejné soutěže se rozhodla, že nás trochu potrápí. Naštěstí si to vybrala hned v úvodu, a to díky našim politikům. Ti vyslovili sami sobě nedůvěru a v původním termínu konání soutěže 26. října (který jsme nuceni ohlašovat rok dopředu a ještě v červnu a červenci jsme jej propagovali na soutěžích, kam jsme přijeli) stanovili, že se budou konat předčasné parlamentní volby. Protože je DDM Kopřivnice volební místností pro několik volebních okrsků, nastal problém, protože nebylo najednou kde soutěž uskutečnit. Posunuli jsme tedy termín o týden dozadu do listopadu, vše v DDM zajistili a datum zveřejnili. Pár dní nato nás někoho napadlo, že jsou vlastně Dušičky, a byl tu problém číslo dvě. Opět jsme tedy zjistili, zda bude DDM volný o týden dříve před původním datem a byl. Ale nastal problém číslo tři - tento termín se kryje se soutěží v Nitře a v Křenovicích, čehož jsme se chtěli vyvarovat. Bohužel, neměli jsme již na vybranou, pokud jsme nechtěli soutěž přesunout až na třetí týden v listopadu, což by u tradiční říjnové soutěže byla už asi parodie na VŘSR. A tak jsme to risknuli, termín soutěže podruhé změnili a stanovili konečné datum konání na 19. října...

V pátek nás čekal maratón přenášení, chystání, uklízení a dalších příprav domu dětí na velkou sobotní návštěvu v téměř všech klubovnách a sálech. Pozdě večer jsme se pak mohli konečně přesunout do kavárny Hotelu Olympia na "beforeparty", kde jsme alespoň na chvíli vydechli u dobrého jídla a pití a povídání s našimi kamarády z Čech i Slovenska, kteří, protože jsou z daleka, přijeli již v pátek a byli ve městě ubytovaní.

 

 

Nastala sobota ráno a my otevřeli dům dětí veřejnosti - soutěžícím, vystavovatelům, prodejcům i návštěvníkům. Po slavnostním zahájení, přivítání paní ředitelkou našeho DDM a organizačních záležitostech z úst předsedy, se již všichni mohli naplno věnovat modelům. Od desátého ročníku se stalo již tradicí, že příchozí nemusí soutěžit, ale může svůj výtvor ukázat v nesoutěžní výstavce v dílně zájmového kroužku kopřivnických plastikových modelářů. Jsme rádi, že se tento trend ujal a ve výstavce je vždy na co zajímavého koukat, letos v ní bylo možno spatřit 123 modelů! Velký sál DDM byl letos tradičně otevřen prodejcům a burze přebytků samotných modelářů; za prodejce přijeli Avax Models, AZ Models, MN Modelář, Pavel Rampír Artwork a RS Models. Celé horní patro domu dětí pak bylo věnováno tradičně soutěžním modelům, kterých bylo letos plných 130. Potěšil nás zájem o "extrémní" kategorie letadel 1/144 a 1/32, také speciální kategorie vrtulníků byla letos hezky obsazena. Co nám vyrazilo dech, byl Nostalgia Cup 2013 - Rok pana Grummana - do Kopřivnice se totiž sjelo celkem 23 krásných a různorodých Grummanů (do roku 1945). Naopak nás nepotěšil jeden z historicky nejnižších počtů papírových modelů v soutěži, kterých bylo pouhých 8. Nechceme se ale kategorií pro "papíráky" vzdát a soutěž pro ně otevřeme i příští rok, snad bude účast vyšší, ceny máme připraveny hezké. 

 

 

Zatímco návštěvníci i účastníci chodili po domě dětí, dívali se na modely v soutěži či výstavce, nakupovali u prodejců a na burze, nebo dali přednost návštěvě města či muzeí , všichni se pak občerstvovali u naší kuchyňky. Nejoblíbenějším artiklem soutěžících byly opět klobásky firmy Machač - každý z nich měl občerstvení zdarma, pro rozhodčí navíc napekly manželky našich členů (děkujeme paní Janové, Krestové a Ritzové). Rozhodčí pilně bodovali a hodnotili a měli nelehkou práci, modelů bylo v hlavních kategoriích hodně a co více, špička byla opět velmi kvalitní. Boj o stupně vítězů byl perný a o pořadí rozhodovaly desetinky průměrových bodů...

 

 

Den se přehoupl do své druhé poloviny, bodování a hodnocení se chýlilo ke svému konci a přišel čas na zábavu. Již na přelomu jara a léta jsme přemýšleli, čím naši soutěž zpestřit pro všechny návštěvníky a ukrátit tak zároveň dlouhé čekání na výsledky. Předloni byla tombola a vloni pasování čestného člena, což nejde jen tak lehce opakovat. Chtěli jsme, ať je to zábavné i napínavé, a tak jsme vymýšleli, přemýšleli, ladili a dolaďovali, až jsme vymysleli - 1. Opravdové mistrovství v plastikovém modelářství. Pro první zkušební ročník jsme zvolili dvoukolový systém pro čtyři účastníky plus finále v lepení modelu na čas s omezenými definovanými pomůckami. Prostě jako kdysi: trochu tupé kulaté nůžky, rybička, tři základní pilníky, dva kolíčky na prádlo, špejle nebo párátko, štětec, smirky a toluen. Na stavbu jsme určili dobu 13 minut, když už jsme měli 13. ročník soutěže. Chtěli jsme, ať se lepí stejný model, nejlépe obecně známého typu, ať mají všichni účastníci stejné podmínky a ať je to něco tuzemského. Oslovili jsme pana Petra Muzikanta z firmy AZ Model, který se naší "taškařice" nezalekl, dokonce se přijel osobně z Prahy na všechno podívat a do tohoto klání modely věnoval. V základních kolech se měly stavět Spitfiry Mk.IX 1/72, ve finále pak AH-1 Cobra, také 1/72 (tyto informace byly tajné do samotného spuštění mistrovství). Večer jsme ještě odzkoušeli přímý přenos pomocí videokamery na plátno, aby žádný detail neunikl všem sedícím v sále a byli jsme připraveni. Nic nám tedy nebránilo odpoledne akci spustit... Za náš klub jsme nominovali Dana "Skřivana" Křivánka, oslovili jsme i další kluby a výpravy a nakonec se "mistrovství" zúčastnili ještě David Maier ze SPL Liberec, Ondřej Kabelka z KPM Ostrava a Matin Braun za modeláře od slovenské Trnavy. Ladná ruka jedné z návštěvnic vylosovala pro první kolo Davida a Ondru, jež dostali stavebnice "izraelského" Spitu IXe. Po třinácti minutách se vítězem prvního semifinále stal Ondra, který stihnul svého Spita opatřit i improvizovanými obtisky. Ve druhém kole se utkal Dan s Martinem, tentokráte s československým Spitem IXe. Bylo to opět těsné, ale do finále postoupil Martin.

 

 

Možná, že na finále počítali postupující opět se Spitem, kterého si již pěkně "osahali", ale to, jak již víte, bylo mylné. Dostali Cobru AH-1G a tentokráte i možnost předem si prostudovat stavební návod a rozmyslet si, jak na to půjdou. Po odstartování bylo tedy vše jen na Ondrovi a Martinovi, aby opět ve 13 minutách ukázali, kdo si zaslouží titul 1. opravdového mistra. Tím se nakonec stal Martin Braun, jehož Cobra byla o něco čistější. Kromě ocenění novou stavebnicí téže Cobry od AZ Model jsme Martina pak ještě při vyhlašování pasovali šiškou Machačova opravdového salámu na opravdového mistra a dostal také opravdové víno na zapití :-) Martinovi ještě jednou gratulujeme a všem čtyřem borcům moc děkujeme za odvahu jít do tohoto neznámého podniku s námi a výbornou zábavu! A nesmíme zapomenout ještě jednou poděkovat firmě AZ Model plastic kits za sponzorství tohoto veselého soutěžního klání...

Z celého "opravdového mistrovství" byl pořízen i videozáznam, najdete jej pod tímto odkazem ve fotoalbu soutěže.

 

 

Během tohoto zábavného odlehčení rozhodčí stihli dobodovat a my vyhodnotit výsledky a nachystat diplomy. Protože jsme chtěli atmosféru trochu "zeslavnostnit", přichystali jsme malé kulturní překvapení. Tím bylo vystoupení pana Pavla Ruska - jediného hráče na skotské dudy v našem kraji, možná na celé Severní Moravě. Jeho vystoupení bylo naprosto skvělé a připravilo náladu na samotné vyhlašování výsledků a předávání ocenění. Chtěli bychom touto cestou Pavlovi za krásný zážitek moc poděkovat a těšíme se na jeho vystoupení příští rok!

 

 

Vše bylo tedy připraveno pro předávání ocenění a to také začalo. Notnou chvíli zabralo vyhlašování jednotlivých kategorií především letadel, protože těch bylo nejvíce. Pak přišly na řadu speciální kategorie jako Kopřivnický mixér, Mistr štětce či Nostalgia Cup a speciální ocenění, například Kubok Morjaka - Námořníkův pohár pro nejhezčí amfibii soutěže, či z jiného soudku Nejlepší nesoutěžní, kteroužto cenu jsme udělili pro nás nejhezčímu modelu z nesoutěžní výstavky. Jelikož soutěž pořádáme k výročí založení samostatné Čsl. republiky 28. října 1918, tradičně oceňujeme nejlepší modely letadel z kategorií 1.b a 1.c a techniky z kategorií 2.a a 2.c, které nesou Čsl. znaky či označení, nejinak tomu bylo i letos. Připojují se k nám také kolegové a kamarádi z Odbočky Svazu letců ČR č. 18 plk. JUDr. Ing. Vladimíra Vaňka Příbor, kteří vybírají model, jenž se jim nejvíce líbí a váže se k jejich historii. Letos vybrali Čsl. Švalbinu - Aviu S-92 v měřítku 1/72. Její autor se pojede spolu s nimi podívat na mošnovské letiště, kde mají simulátor Turboletu L-410 - a sám se také po krátké instruktáži na tomto simulátoru proletí! Co dodat? Nás těší, že se na modely s Čsl. kokardou nezapomíná! Vyhlašování vrcholilo, kamarádi ze SPL Liberec ještě předali svou (dnes již také vlastně tradiční?) tekutou cenu a po udělení Kopřivnických pohárů absolutním vítězům s nejvyšším počtem bodů v letadlech a technice a udělení ceny SHARP Best of Show (letos impozantnímu Grummanu F-14A Tomcat v měřítku 1/48) mělo vyhlašování vítězů a celá soutěž vlastně skončit. Letos to ale bylo jinak - ještě jedna cena čekala na svého nového majitele...

Jak jistě všichni víte, tak nás letos na jaře (11. května) ve věku nedožitých 96 let bohužel navždy opustil pan brig. gen. Zdeněk Škarvada, veterán z druhé světové války a stíhač 310. perutě RAF. Společně s jeho kolegy a kamarády z jeho domovské odbočky Svazu letců ČR - Příbor jsme se rozhodli uctít jeho památku. Této myšlence byla (a stále je) nakloněna i paní Ivana Škarvadová, vdova po panu generálovi. A tak jsme s hrdostí mohli letos pod záštitou její a záštitou Svazu letců odbočky Příbor premiérově udělit Putovní pohár brig. gen. Zdeňka Škarvady. Pohár vždy obdrží (a celý jeden rok se s ním bude moci doma chlubit návštěvám, pak nám jej zase přijede hezky vrátit) ten modelář, který přiveze ten nejlepší model stíhačky v markingu Royal Air Force z druhé světové války (1939-45). Vítěze podpořila ještě firma SHARP Centrum Ostrava, která držiteli poháru věnovala mikrověž SHARP. Letos historicky první ročník vyhrál velkou shodou okolností náš předseda Dušan Ritz za model Supermarine Spitfire Mk.XII v měřítku 1/48. Jsme moc rádi, že paní Ivana Škarvadová k nám přijela osobně a že jsme jí vy i my mohli udělat radost - my tím, že jsme připravili malou výstavku věnovanou panu generálovi a vy tím, že jste přijeli a ukázali své krásné modely s RAF kokardami a ukázali tak, že se na odkaz válečných letců v RAF nezapomíná. Doufáme, že paní Škarvadové bude zdraví sloužit i příští rok a přijede se na nás všechny opět podívat. Moc vám, paní Škarvadová, děkujeme, za podporu a návštěvu! 

 

 

A to je k letošnímu ročníku asi vše podstatné... Dole najdete výběr fotografií, kompletní galerii soutěže včetně celého mistrovství, videozáznamu z něj a udílení cen vítězům najdete na našem klubovém fotoalbu http://apolokoprivnice.rajce.net.

Autory fotografií jsou: Vojtěch Halamíček (VHphoto), Petr Koliba, Ondřej Škarka a Roman Kresta.

Reportáž zpracoval Pavel Šenk.

 

 

 

www.sharpostrava.cz

www.koprivnice.cz

www.jatkamachac.cz

www.azmodel.cz

www.swordmodels.cz

www.ddmkoprivnice.cz

apolo.koprivnice.org/slpribor

 

 

 Podzimní patlací víkend Apolo Kopřivnice, SVČ Luna Příbor (22.-24. listopadu 2013):

Podzimní patlák proběhl na netradičním místě – na půdě "konkurenčního" KPM TORA Příbor, respektive v modelářské dílně SVČ LUNA Příbor. Ke změně místa konání jsme byli donuceni sportovci z našeho mateřského DDM Kopřivnice, kteří potřebovali všechny prostory pro parkurové soustředění (parkur je takové to moderní přeskákání přes všechno možné všude možně). Jelikož jsme se nechtěli podzimního patláku vzdát a datum už jsme měli mezi sebou odsouhlaseno jako jediné možné právě tento listopadový víkend, dohodli jsme se s pracovnicemi Luny, které nám ochotně vyšly vstříc a nic nebránilo okupování dílny našich nejbližších sousedů. Sešlo se nás nakonec dost: Ondra Škarka s L-410 Turboletem 1/48, Libor "Lonestar" Špůrek s balistickým komplet neurčitého typu, měřítka i tvaru, TA-4 Skyhawkem a PZL SW-4 Puštíkem 1/48, Robert Szwarc se Spitfirem Mk.IXc 1/48, Marek Hovorka s F6F-3 Hellcatem, Marek Nováček s Bf-109E 1/48 a Dusty Crophopperem 1/100, Petr "Komisař" Koliba se Zlínem Z-50LS 1/32, Jirka Jan se Supermaine Spitefulem 1/48 a Ripslingerem 1/100, Martin Glogar se Skipperem Raillym 1/100, Pavel Šenk s Dustym Crophopperem a Ripslingerem 1/100, Dan "Skřivan" Křivánek s FW-190D-9 a větroni 1/32 a El Chupacabrou 1/100, Dan Hruškovský s nákladním Mackem 1/72, Víťa "Arccos" Výmola se Spitfiry PR.XIX a Mk.I 1/72 (a Oslíkem). Samozřejmě nechyběl ani předseda se synem, ovšem ti byli vždy jen na večer, přes den měli jinou práci. Dušan se věnoval B-24J Liberatoru 1/48 a Tom zase Pz.Kpfw.III 1/72. Jak jsem možná poznali z podivných názvů modelů, podzimní patlák byl tak trochu ve znamení hlavních protagonistů animovaného snímku Disney Planes. Pavel dostal inspirativní nápad slepit si tyto animáky, nápadu se část klubu chytila a tak jsme měli možnost prozkoumat skoro celou sérii od Zvezdy. Jediné, co lze stavebnicím vytknout, je podivná hmota, do které se prakticky nedá rýt (i když popravdě, k tomu nejsou tyto hračky se samolepkami vlastně určeny). Nálada po všechny dny byla příjemná a pracovní, pohodu celé akce narušila jen návštěva "poltergeista". Jak jinak si máme vysvětlit pokus o "atentát" na Lonestara a Roberta Schwarze, mezi něž bez našeho přispění a jakéhokoliv varování náhle s velkým hlomozem upadl plexisklový kryt zářivkového osvětlení ze stropu dílny? I přes tuto rušivou událost však dopadl listopadový patlák podle našich očekávání a sejdeme se snad brzy znova, asi v březnu. Doufáme, že budeme patlat zpět v domácích prostorech DDM Kopřivnice. I když se nám v Příboře líbilo, doma je prostě doma... (zapsal Petr Koliba, nafotil Petr Koliba a Ondřej Škarka)

 

 

 

 Jarní patlací víkend Apolo Kopřivnice, DDM Kopřivnice (8. - 10. března 2013):

Vloni na podzimním patláku v listopadu jsme si řekli, že bychom se mohli sejít i na jaře - kdy ještě není třeba věnovat energii a čas zahradním a jiným domácím pracím. Původně jsme si mysleli na únor, ale vyšlo nám to až začátkem března. A tak jsme největší klubovnu Domu dětí a mládeže Kopřivnice vzali útokem v pátek 8. a opustili po úklidu opět v neděli 10. března (sluší se poděkovat DDM za poskytnutý azyl - tedy děkujeme!). Sešlo se nás nakonec třináct statečných - někteří kmenoví členové chyběli, ale to nám zase vynahradily návštěvy našich kamarádů. Jarní sestava byla bez ladu a skladu tato: Dušan a Tom Ritzovi, Dan Hruškovský, Miloš Völkl, Marek Nováček, Martin Glogar, Libor Špůrek, Ondra Škarka, Dan Křivánek, Pavel Šenk; z přespolních přijali pozvání Víťa Výmola, Jirka Krumnikl a Filip Tomči. Zvláště posledně jmenovaný Filip nám ukázal, zač je toho loket a v podstatě od pátečního večera do sobotní noci postavil od nuly kompletní dva modely! Klobouk dolů, taková rychlost a v takové (dobré) kvalitě, to neumí jen tak někdo a upřímně se Filipovi obdivujeme. Díky němu jsme se také dozvěděli nějaké nové rychlé postupy, které mnohdy fungovaly lépe, než staré osvědčené... A pak že staré psy novým kouskům nenaučíte! To byl tedy nejlepší patlákový výkon za celou dobu, co tyto víkendy pořádáme. Samozřejmě, že jsme se nevěnovali jen modelům, ale také debužírování, povídání a odpočívání, prostě jsme si chtěli tento víkend užít se vším všudy. Už se těšíme zase na příště - kdy to bude? Kdo ví, možná v létě, možná až na podzim... (zapsal Pavel Šenk, nafotil Ondřej Škarka)