© MK Apolo
 

  

 

Vyberte rok:

 

 Plastiková zima 2012, Bratislava, Slovensko (1. prosince 2012):

Rok utekl jako voda a už se zase přiblížilo pomyslné zakončení a vyvrcholení modelářského roku – Plastiková zima v Bratislavě. Letos opět vyrazila výprava složená z notorických sběračů medailí a všemožných ocenění a jejich doprovodu. Jmenovitě Martin Glogar, Honza Petr, Ondřej Škarka, Libor Špůrek a Dušan a Tom Ritzovi. Taky jsme letos nikoho nenechali stát na chodníku a nemuseli se se slovy „Ty v..e, …!" pro nikoho vracet; z logistického hlediska byla tedy naše účast zajištěna dobře. A neméně dobře pokračoval den v samém centru dění. Již od počátku to vypadalo, že půjde opět o velkou akci, stoly s modely se postupně plnily a opravdu v každé kategorii bylo na co koukat. Ovšem my jsme po zběžné prohlídce nejprve obešli prodejce všeho možného modelářského tovaru a postupně si odškrtávali seznamy věcí, bez kterých prostě nemůžeme existovat, také jsme postupně vyprazdňovali prkenice. Pravda, někteří hodně a někteří více. Teprve po obchůzce prodejců přišel čas na něco dobrého do žaludku a poté na prohlídku a focení modelů. Některé exempláře skutečně stály za potěšení oka. Čas strávený u modelů ubíhal rychle, ani jsme se nenadáli a bylo tu vyhlašování výsledků. V Bratislavě vyhlašování vždycky odsýpá, přesto že mají mnoho vypsaných kategorií, celá ceremonie netrvá až tak dlouho. Jak už jsem psal v úvodu, v naší výpravě byli zkušení matadoři, bez medailí jsme domů nejeli. Honza s Ondrou sbírali vavříny v juniorech i dospělácích, Martin - vzhledem k věku - už jenom v dospělácích. Úspěšný výlet. Nakonec nezbývalo než sbalit modely, rozloučit se se známými tvářemi a pomalu se těšit na příští ročník... (zapsal Dušan Ritz, nafotili Jan Petr a Dušan Ritz)

 

Více fotografií z této akce najdete na http://apolokoprivnice.rajce.net

 

 XX. Memoriál Ing. Petra Brtvy, Ostrava - Poruba (24. listopadu 2012):

Po pár letech jsme opět navštívili ostravský Memoriál Petra Brtvy, tradiční podzimní setkání nejen ostravských modelářů, který se již podvacáté konal na památku jednoho z nich. Zúčastnilo se nás z klubu osm přímo (Dušan a Tomáš Ritzovi, Jiří Jan, Martin Glogar, Ondřej Škarka, Filip Černý, Pavel Šenk a Libor Špůrek) a dva v zastoupení (Martin Suchoň a Jan Geryk). Kromě soutěžních modelů jsme vzali i pár jen tak do výstavky, ať místní podpoříme a také ať pěkně reprezentujeme náš klub na jedné z nejbližších soutěží. Někteří z nás využili návštěvu Ostravy k nákupům a pak se vrátili na místo konání, kde jsme se setkali se zbytkem výpravy a vyrazili na oběd do nedaleké restaurace. Bohužel, tam shodou okolností byla soukromá akce a tak jsme na objednané jídlo čekali hodně dlouho - dokonce jsme zmeškali i vyhlášení výsledků a slavnostní ceremoniál předávání cen. Čest klubu zachránil Filip, který za nás všechny ceny převzal a nám následně předal - a že tam šel mockrát, protože téměř každý z nás obdržel nějakou cenu! Na místo konání jsme tak dorazili až po vyhlášení, za což se organizátorům ještě jednou dodatečně omlouváme. Těšíme se na shledanou příští rok, kdy se vynasnažíme, aby se takové faux-pas z naší strany již neopakovalo... (zapsal a nafotil Pavel Šenk)

 

 

 Senica - Záhorie, Slovensko (20. října 2012):

Při psaní tohoto zápisu do kroniky MK Apolo jsem trošku na rozpacích, neboť se nejednalo o ryze modelářský výlet, ale spíše o adrenalinové dobrodružství. Posuďte sami... Vše začalo telefonátem. Ozval se mi kolega z práce, který každoročně organizuje zájezd mikrobusu pro spolupracovníky a kamarády Tomáše Tomečka, jestli nechci jet s nimi na Tomášův trénink v prostředí VVP Záhorie u Senice, kterému se přezdívá "Slovenská Sahara". Proč? Protože jej tvoří písčina porostlá borovicovo dubovým podrostem. Tomáš zde trápívá svůj čtyřkolový závodní Dakarský speciál před ostrým startem na černém kontinentě. Díky tomu, že v mikrobusu zbylo ještě jedno volné místo, zalarmoval jsem Ondru Škarku, který se nadšeně připojil. Kromě nás jeli ještě sympatizanti našeho klubu Ivan a Vojta Kurečkovi. Předpověď počasí slibovala krásný den, meteorologové se (kupodivu) nemýlili a čekal nás nádherný den. Kromě Tomovy čtyřkolky T815-2T0R45 4x4, která je nejvýkonnější ryzí tatrovácký speciál, jezdil i třínápravový "kamion balai". Je to zvláštní vozidlo, které se na rally stará o nepojízdné účastníky a zachraňuje je z písečných pustin. Jede jako poslední vozidlo po trati a tu svým způsobem zametá. Odtud se takto zvláštně jmenuje. S touto 6x6 jezdí sympaťák Róbert "Robo" Kasák. Díky těmto dvěma zkušeným pilotům jsme měli možnost porovnat "tatřičky" v terénu. Tomův speciál s tvrdě naladěným podvozkem a více než 700 (!) koní pod kapotou vybízí k razantní jízdě. Robův vyprošťovák je naladěn pro "pohodlnou jízdu", přesto projížděl terénními úseky bezmála 50km/h a po rovinkách ihned akceleroval k 75km/h. Prostě zážitek! To jsem ještě s Ondrou netušili, co nám za překvapení uchystá Ivan Kurečka. Když se dozvěděl, že o kus dál na polygonu mají sraz kluby vojenské historie, zmizel i Vojtou v lese a směřoval k nim. Asi 1,5km jsme šli s Ondrou s nimi, pak nás to přestalo bavit a vrátili jsme se k Dakarským Tatrám. Půl hodiny po našem návratu bylo slyšet mohutné bublání motoru těžké techniky a na lesní cestě se objevilo plnou rychlostí jedoucí BVP-1 s Ivanem a Vojtou na korbě! Ivan na srazu vojenské techniky totiž potkal kamaráda Petera Baligu a on je svezl. Ivan vyjednal svezení na BVP-1 i pro mne a Ondru. Jednalo se o radiovůz, se zahrádkou pro maskovací síť v místě věže u bojové verze. Do ohrádky se vejde 5 "pasažérů", kteří se pak vší silou drží a vychutnávají si neskutečné jízdní vlastnosti tohoto pásáku. Jeho schopnosti sjíždět a vyjíždět prudké stěny místních cvičných svahů nám doslova v pravém slova smyslu braly dech! Průjezdy borovými remízky nás nutily k obezřetnosti před větvemi. Dokonce nám pan (a to PAN zdůrazňuji!) řidič předvedl, jak BVP plave - fantasticky! Při zpáteční cestě nám byly předvedeny i adrenalinové plavné skoky o délce kolem tří metrů. Podvozek výborně tlumí a BéVéPéčko relativně lehce dopadalo zpět na pásy. Síla tohoto zážitku pro chlapy se těžko popisuje... To se musí zažít! Plni písku a vyplaveného adrenalinu jsme se pak večer naprosto v pohodě vrátili domů. Chceme poděkovat všem organizátorům za báječný den! P.S.: pro nás jako modeláře bylo zajímavé vidět, jak vypadá technika, která jezdí celý den ve vlhkém písku. Třeba doslova chromově vyleštěné články pásů BVP by naše mnohé kolegy modeláře zcela jistě šokovaly... (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Luž 2012, Lužické hory (12. - 14. října 2012):

V pořadí již jedenadvacátá modelářská soutěž konaná pod vrcholem hory Luž opět spojila všechna svá specifika v jedinečný celek a kdo přijel na návštěvu, nemohl snad být zklamán. Za náš klub vyrazily dvě posádky: Miloš a Miloš Völklovi s Markem Nováčkem (jel s nimi i Lubo Kérek z Martina); Dušan a Tom Ritzovi, Honza Petr, Martin Glogar a Pavel Šenk. Zatímco první skupina dorazila na chatu Luž již kolem páté odpoledne, my jsme dojeli až těsně před dvaadvacátou večerní, ve tmě a dešti. V místě konání však bylo útulno a tak jsme se po přivítání s Libereckými občerstvili; povídání u modelů se pak protáhlo až hluboko do noci či brzkého rána. Ráno jsme modely v klidu přihlásili do soutěže a po vydatné snídani vyrazila naše "turistická sekce" do přírody, panovalo opět nádherné, až neskutečné počasí. Aby nám nezakrněly svaly, naplánovali jsme si okruh zhruba jednadvaceti kilometrů, přes nejvyšší vrchol Lužických hor (Luž 793 m. n. m.), zříceninu hradu Tolštejn, rozhlednu na Jedlové hoře a přes část pásma ŘOPíků, Sirný pramen a po úpatí kopce Kopřivnice (tamtudy jsme prostě museli :-) zpět na chatu. Po večeři jsme se vydali prohlédnout soutěžní modely a také pomoci rozhodčím s bodováním některých kategorií. Krásně unaveni jsme šli spát, ráno posnídali, zabalili a netrpělivě čekali na vyhlašování výsledků. Bez vavřínů jsme nezůstali, Honza získal cenu za páté místo v 1.b senioři, Dušan třetí místo v Lužické bačkoře, Martin byl druhý v Prototypech a já třetí v Neozbrojených letadlech. Tom byl oceněn jako nejlepší z nejmladších účastníků a jako klub jsme si odvezli cenu za "Nejplodnější výpravu na Luži 2012" za největší počet dovezených modelů. Cesta domů proběhla v pohodě - s krátkými zastávkami na oběd a v Hořické trubičkárně, kde jsme nakoupili domů nějaké to mlsání... Děkujeme pořadatelům za krásné počasí a pěkný soutěžní modelářský víkend, za rok se těšíme opět na shledanou! (zapsal Pavel Šenk, nafotili Pavel Šenk, Dušan Ritz a Jan Petr)

 

 

 Dny NATO, Letiště Leoše Janáčka Ostrava - Mošnov (22. - 23. září 2012):

Další zářijovou akcí, kterou nejde nenavštívit, je už tradiční přehlídka letecké i pozemní, vojenské, policejní a záchranářské techniky Dny NATO, konající se na blízkém Mošnovském letišti. Díky tomu, že je v letošním roce spousta akcí a je potřeba sladit rodinný program s modelářským, na Dny NATO vyrazila pouze menší skupinka našich členů ve složení Ondra Škarka, Honza Petr, Honza Hlaváček, Martin Glogar a Komisař. Jako dopravní prostředek jsme letos využili motorák ČD a z železniční stanice Studénka jsme se pěšky prošli mezi Albrechtickými rybníky až na letiště. Už sobotní ranní přeháňka neslibovala valné počasí a během dne se oblačnost protrhávala jen chvilkami. Korunu všemu nasadil hustý déšť, když jsme odpoledne odcházeli domů, ale to už předbíhám příliš. Ráno jsme dorazili k areálu letiště těsně před jeho otevřením a po vstupu hned vyrazili na stojánku se statickou technikou. Letos byla okořeněna pro nás vcelku exotickými stroji z Pobaltských republik. Byl k vidění i takový kontrast jakým byla litevská zgenerálkovaná letitá An-2 versus zcela nový C-27J. Kromě nepřehlédnutelné B-52 či AWACSů byly zajímavé byly i norské F-16, maďarský Gripen, F-15tka se symboly sestřelených jugoslávských MiGů-29, britský výroční Hawk a česká spárka JAS-39D Gripen. Mezi dopravními letouny přitahoval návštěvníky svými futuristickými tvary italský Piaggio P.180 Avanti, mezi vrtulníky byl k vidění rakouský veterán Allouette. Pak jsme se rychle přesunuli směrem k B-25 v barvách Red Bullu. Organizátoři nám udělali radost, že mezi moderní stroje propašují i takové staré válečníky (v pozemních dynamických ukázkách armádní muzeum v Lešanech poskytlo československý tank LT-38). Komentátor ohlásil zahajovací průlet českého letectva. Letos byl poměrně chudý. 3x Mi17, 3x Mi-24, 2x ALCA a CASA C.295M. Gripeny nyní střeží Pobaltí, tak nad Mošnov zaskočil jen jeden z hotovostních strojů z Čáslavi při simulovaném tankování z tankeru KC-135 francouzského Armeé de L’Air. Komentátor tuto akci uvedl fantastickou větou: "Nepůjde o skutečné tankování, půjde o opravdovou simulaci." Pak už následovalo jedno letecké vystoupení lepší než druhé. I přes ne úplně ideální počasí piloti předváděli, co lze z jejich strojů vymačkat. Výkruty s C-27J, prvky vysoké pilotáže s Eurofighterem, F-16, simulovaný souboj (dog figur) dvou slovenských MiGů-29, dynamická ukázka B-25 překvapila jeho obratností, majestátný průlet a letmé přistání B-52 a vrcholem dne byli bezesporu profesoři letecké akrobacie Red Arrows. Naše letectvo předvedlo hezkou dynamickou ukázku L-159 ALCA a výsadky z Mi-171 s podporou Mi-24. U Mi-171 měli diváci možnost vidět i činnost palubních střelců. Kromě leteckých ukázek, které nás zajímaly nejvíce, bylo možné na ploše vidět motocykly hradní stráže, zásahy policistů, armádní ukázky zteče pěších jednotek za podpory dělostřelectva ShKH.vz.77 DANA a tanků T-72M4CZ či BVP-2. Dny NATO rozhodně stojí za návštěvu, což určitě potvrdí, kromě apoláků, ještě 208000 dalších návštěvníků. Jsme zvědavi, čím nás pořadatelé překvapí příští rok. (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Memoriál W/O Pavola Pukančíka, Martin, Slovensko (15. - 16. září 2012):

Do Martina jsme se všichni těšili. Tedy my, kteří jsme tam třetí zářijový víkend vyrazili, jsme se těšili určitě. A nejen na soutěž, taky na Messimo. Jelo nás nakonec pět, Martin Glogar, Pavel Šenk, Honza Petr, Ondra Škarka a Dušan Ritz, tedy plně obsazený vůz. Za slabé dvě hodinky jsme byli na místě, vybalili modely a přivítali se s kamarády. Posléze dorazila druhá sekce naší výpravy, Miloš Völkl s Markem Nováčkem. Po krátké prohlídce vystavených modelů a zakoupení modelářských nezbytností jsme si řekli, že později uvidíme ještě dost a vydali jsme se do města něco dobrého sníst. Po návratu už ovšem zbyl čas jenom přihlížet vyhlášení výsledků. Holt v Martině všechno klape. Bez ocenění jsme samozřejmě nezůstali, Ondra s Honzou si rozdělili všechna tři místa v juniorských čtvrtkách, Ondra k tomu přidal i třetí místo ve dvaasedmách, Honza cenu firmy Holcim, Martin bodoval s ponorkou i se Švalbinou, Pavel s figurkou a Marek s oběma Zery. A pak nastala ta chvíle pro odjezd na tu vyhlášenou afterparty – mezinárodní sympozium Messimo. Na chatě mezi zalesněnými kopci se sešla výborná parta, pojedli jsme, popili (i lihoviny, v naší vlasti toho času zakázané), pokecali si, zasmáli se, zdolali jsme sjezdovku (pěšky, nahoru i dolů) a ochutnali půlnoční placky. Vydařený večer to byl. V neděli ráno po snídani velitel vozu nařídil odjezd se slovy: "za rok zase".  (zapsal Dušan Ritz, nafotili Dušan Ritz a Jan Petr)

 

 

 SIAF 2012, letiště Sliač, Slovensko (1. září 2012):

Celkem narychlo a neplánovaně přišla pro dva členy našeho klubu možnost účastnit se jako diváci leteckého dne na letišti Sliač. Můj kolega v práci Láďa Závada totiž sháněl další dva pasažéry do vozu, ať sníží náklady na cestu. Já ani Ondra Škarka jsme neváhali a nabídku přijali. Lákadlem nebyla jen relativní blízkost tohoto slovenského letiště, ale hlavně organizátory nabízený program leteckého dne. Na rozdíl například od Dnů NATO nabídli pořadatelé i pohled na akrobatické stroje a letecké veterány. A byli vybráni velice stylově. Za druhé světové války se totiž dnešní letiště Sliač jmenovalo Tri Duby a bylo centrálním letištěm Slovenského národního povstání. A právě letečtí veteráni stíhací P-38 (v barvách RedBull) a dopravní Li-2 (v barvách Malev) symbolizovali pomoc USA a SSSR povstalcům. Mimo nich byl k vidění i "něběskij tichochod" pozorovací Po-2. Škoda, že v sobotu nelétal avizovaný Spitfire a Mustang. To by naše srdce modelářů přímo plesala. I akrobatické stroje byly k vidění. V adrenalinovém vystoupení diváci obdivovali mistrovství Zoltána Vereše na Su-29 a Dušana Šamka na Pittsu S-2. Ani příznivci rotujících křídel (vrtulníků) nepřišli zkrátka, český Mi-24V v tygřím zbarvení předvedl dynamickou ukázku, slovenský policejní Mi-171 vysadil speciální skupinu k zadržení nebezpečného pachatele a cvičný H-269 Schweizer předvedl manévrování s takřka kolibří lehkostí. Veliký kontrast k "tankoidnímu" Hindu. Mimo nich byla k vidění i Augusta A-109 a velmi raritní civilní AH-1F. Pro milovníky vrtulí se předvedl košický Retro Sky Team s Trenéry a Jakem 52. Ovšem hlavní část leteckého dne patřila vojenským letců. Hostitelé se předvedli pohlednou ukázkou L-29, L-39 či MiG-29AS a agresivním cvičným soubojem dvou MiGů-29AS 1. perutě smíšeného křídla ze Sliače. Čechy ve vzduchu reprezentovala L-159 Alca. Pilotáží mistrovství ukázalo předvedení belgické F-16, za kterou nezůstal pozadu švédský Gripen. Z Rakouska sem na otočku nahlédl EF-2000 Typhoon a polští piloti potěšili hezkou slétaností dvojice málo vídaných Su-22 a šesticí PZL Orlik. Porovnání výkonů původní verze MiGů-29AS a novinky víceúčelového MiG-29M2 umožnila ukázka ruského stroje. M2 je výrazně tišší s menší kouřovou stopou, lepší akcelerací a dynamikou obratů. Obrovským protikladem k dynamickým manévrům a hluku tryskových motorů byl nádherný tichý balet čtveřice Super Blaníků L-23 skupiny Očovští Bačovia. Jejich slétanost bez možnosti si vypomoci výkonem motoru je obdivuhodná! Ovšem vrcholem celého leteckého dne bylo famózní vystoupení italských Frecce Tricolori se slovensky mluvícím italským komentátorem. Jeho komentování dostávalo diváky do varu. Když se patřičně rozehřál při pohledu na prvky vyšší pilotáže předváděné jeho létajícími kolegy, míchal v komentáři italská, anglická, slovenská i česká slovíčka, aniž by to někomu vadilo. Nebylo se čemu divit, protože vystoupení italských pilotů je, stejně jako jejich naturel, velmi ohnivé. Velmi důstojnou tečkou a pomyslnou třešničkou na dortu byla ukázka pilotáže švýcarského F/A-18 Hornet. Mimo dynamických ukázek mohli diváci obdivovat B-52 Stratofortress (která byla na Slovensku vůbec poprvé k vidění), L-39 a MiG-29UB, MiG-21MF a L-159 spolu s JAS-39D se zajímavými, výročními markingy. Z transportních strojů byly k vidění CASA M-295 a C-130 Herkules nebo Pilatus Turbo Porter či L-410UVP. Vůbec jsme nelitovali, že jsme se na tuto povedenou akci vydali, navíc jsme se tam potkali s našimi kamarády modeláři bratry Pavlonovými z Rožnova pod Radhoštěm, jimž se celý program SIAFu hodně líbil a plánovali navíc ještě muzeum SNP v Banské Bystrici. Tam jsme my již z časových důvodů nejeli a vydali se na cestu domů. Úžasný zážitek z letošního, našeho premiérového SIAFu, nám nikterak nezkazily ani přeháňky, které nás v průběhu ukázek třikrát zkropily. Pořadatelům děkujeme za perfektní organizaci a předvedení krásných a mnohdy velmi raritních strojů! Ještě jednou díky! (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 "Prázdninová projížďka na pancířích" - den s tanky T-34, Skotnice (18. srpna 2012):

I v letošním roce měla skupinka modelářské i laické veřejnosti možnost sledovat výjezd pásové techniky, kterou obhospodařuje náš kamarád Ivan Kurečka. Pro letošní rok vydalo Družstvo vlastníků povolení k vjezdu na políčko u hlavní silnice Příbor - Mošnov, kde bylo sklizeno obilí. Na místo se technika dostala po zdolání pro diváky velice atraktivního, krátkého svahu klesajícího na pastvinu sousedící s políčkem. Při dodržení všech bezpečnostních pravidel jsme se přesunuli spolu s tanky na místo "rodea" a šlo se na věc. Zajímavé bylo sledovat údiv diváků, kteří tanky-veterány viděli v akci poprvé. Nechápali, na jakou maximální rychlost se tito pancéřoví staříci dokázali rozjet! Stejné pozdvižení zažívali i okolo jedoucí motoristé na silnici. Velký počet se jich zastavoval a fotil. Ti odvážnější přicházeli na strniště a prohlíželi si tanky hezky z blízka. Bohužel se na technice projevuje její věk. Ivana na T-34 zlobily spojky ovládání přibržďování pásů, Jardu na Tigeru chlazení motoru. Ale Ivan nevěší hlavu a má přislíbenu GO obou motorů! Škoda jen, že jsem díky malému informačnímu šumu předčasně odjel a přišel o zážitek jízdy v kolopásové Tatře OT-810. Původně transportér jezdit neměl, ale nakonec si protáhl hnací trakt i on. Co se dá dělat, o to více se budu těšit na příští rok, že se třeba svezu i já. Všichni zúčastnění apoláci – Milan Mende, Lukáš Procházka, Jarda a Danek Hruškovští, Filip Černý, Jirka Jan a Komisař děkují Ivanovi za zajímavé odpoledne u pásové techniky. (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 22. základna letectva AČR "Biskajská", Náměšť nad Oslavou (14. srpna 2012)

Druhé srpnové úterý roku 2012 bylo pro náš klub velmi očekávané. Díky veliké obětavosti Zdeňka Nožičky a velké vstřícnosti velení základny jsem měli možnost sledovat letový den L-39ZA Albatros a Mi-24V na Náměšťské základně taktického letectva AČR. Vlastně začneme pěkně popořádku... Všechno začalo tím, že Zdeněk Nožička uveřejnil na Modelfóru výzvu, kde personál základny oslovuje všechny, kdo mají zájem o dějiny čs. letectví, aby pomohli se sbírkou prostředků na stavbu památníku hrdinné posádky Wellingtonu 311. čs. bombardovací perutě RAF. Jedna z posádek byla v roce 1942 sestřelena do vln Atlantiku a zázrakem se její části podařilo přežít v záchranném člunu, který moře vyvrhlo na holandském pobřeží. Mezi zachráněnými byl i těžce zraněný Alois Šiška. Podařilo se mu přežít těžké zranění obou nohou, zajatecký tábor i dobu, která "západním" letcům nepřála. Po jeho rehabilitaci souhlasil s žádostí náměšťských pilotů o propůjčení jeho jména jejich útvaru. Pro vzpomínku na výjimečného vytvořil personál 222. letky koutek, kde je k vidění pěkně postavený model nešťastného Wellingtonu "KX-B" spolu s řády a medailemi pana generála. Navíc je k vidění veliká vzácnost. Dochovala se kombinéza tehdejšího seržanta RAF Aloise Šišky, která je tam také vystavena. Tolik k historii (kdo chce, ať si přečte třeba knížku "KX-B neodpovídá") a vraťme se zpět do léta 2012. U letectva musí být pořádek, což Zdeněk splnil do puntíku. Pod jeho velením vše klapalo do puntíku. Jak naše osádky – Dušan a Tom Ritzovi + Martin Glogar + Honza Petr, Roman Kresta + komisař + Pavel Šenk + Ondra Škarka a Jirka + Frantík Jirmanovi – dorazily před bránu letiště, hned si nás převzal a mohli jsme vjet do areálu základny. Nejprve jsme shlédli stojánku "Laní" tj. v kódu NATO Mil Mi-24. Focení před, uvnitř, na a okolo "Tygra 7353" nešlo odolat. Dále nám Zdeněk ukázal "ÚLy", zodolněná stání pro letouny. Tam má ukrytou svou SU-7BM, které zrenovoval nátěr do původní podoby! Bylo to veliké množství práce, ale výsledek je impozantní. Zdeňkovi to nestačí, tak si brousí zuby na mladší sestřičku Su-22M4. pak jsme stačili zahlédnou přistání první dvojice L-39ZA a rozjeli se ke stojánce Albatrosů, kde jsme se směli z bezpečné vzdálenosti dívat na doplňování paliva a vyzbrojování „ZAčka“ před letem. Nabíjení raketnic UB-16 raketami S-5 a kanónu GŠ-23 nábojovým pásem jsme viděli naživo prvně. Zbrojířům šla práce perfektně od ruky, stroj byl připraven k letu snad za 20 minut. Pak následovalo další překvapení - krátké setkání s pilotem-instruktorem Milanem Simrem - což je modelář, který před měsícem získal prestižní "Véškovské křédlo"! Pak se šlo na vynikající oběd do jídelny (ještě jednou chválíme kuchaře za výtečnou svíčkovou) a krátké zažití... Cestou do do nejnovějšího moderního hangáru jsme na stojánce velmi zblízka shlédli start dvojice dopoledne vyzbrojovaných Albatrosů a pak se spěchali zblízka podívat na rozebraného Albíka při řevizi. Fotoorgie všech možných normálně skrytých konstrukčních uzlů je asi zbytečné popisovat, to se musí vidět. Ani jsme moc nestačili vstřebat dojmy z mechaniky pitvaného stroje a už nás Zdeněk zval na kávu do pilotního clubu spojenému s ukázkou pamětní výstavky věnované panu generálu Šiškovi. Je to opravdu důstojné místo! Odtud jsem se přemístili zpět k vrtulníkům Mi-24 a sledovali pojíždění a start těchto 12 tunových "drobečků". Po té jsme jako třešničku na dortu navštívili "ÚL" s výročním Albíkem "2433", který na své SOP nese nádherný airbrush podobizny hlavního konstruktéra Vlčka a také ptáka albatrose, jímž jej ke čtyřicetiletému výročí prvního vzletu v roce 2008 opatřil tým pod vedením dalšího našeho známého modeláře Petra Marka. Den se nachýlil, my shlédli poslední start Albíků směrem ke VVP Libavá, kam létají na střelby a zamířili k bráně základny. Zde jsme si na památku udělali fotku s MiG-15 a L-29 Delfin (oba stroje Zdeněk postupně taky renovuje, aby byl na ně pěkný pohled) a po rozloučení vyrazili k domovu. Co napsat závěrem? Moc děkujeme Zdeňkovi Nožičkovi a všem, kdo nám umožnili prožít nádherný, až neskutečně nabitý den mezi letadly. Budeme mít nač vzpomínat! (zapsal Petr Koliba, nafotili Petr Koliba, Pavel Šenk a Zdeněk Nožička)

 

 

 Véškovské křédlo, Letecké muzeum Vyškov u Brna (7. - 8. července 2012):

I v letošním roce jsme vyrazili na přátelské setkání modelářů mezi letadly, na akci pojmenovanou "Véškovské křédlo". Bohužel oproti loňské početné výpravě byla ta letošní přesně poloviční. Na vině bylo letošní tropické počasí a díky státním svátkům Cyrila a Metoděje a Jana Husa významně zkrácený pracovní týden – většina rodin apoláků jela na dovolené. Díky tomu dostala opušťák pouze osádka jednoho vozu ve složení Dušan a Tom Ritzovi, Danek Hruškovský, Martin Glogar a Komisař. Cesta do Vyškova proběhla bez komplikací, přihlášení modelů rovněž. Hned po té jsme si prohlédl exponáty muzea a zjistili, že pokračují renovace vystavené letecké (i pozemní) techniky. Mezitím byla ukončena přejímka modelů a my viděli, že je na co se koukat. K přihlášené byly velmi hezké modely letadel i pozemní techniky včetně skupinové výstavky samorostlého spolku SIG "What-If?", ale i modely lodí! Po svolávacím výstřelu z protitankového děla proběhlo slavnostní vyhlášení cen včetně té nejprestižnější. Z našich členů se dostalo ocenění Danovi Hruškovskému, Martinu Glogarovi a Danovi Křivánkovi. Dan loňský triumf získání Véškovského křédla neobhájil. Z trůnu byl sesazen Milanem Simrem. Ale protože ani Milan "křédlo" neodnesl, můžeme se těšit na další ročník soutěže. Po vyhlášení výsledků si zájemci mohli vystřeli ze samopalu Sa-58 (pochopitelně slepými náboji) klubu vojenské historie, čehož s nadšením využili Dušan i Tom. Po střelecké vložce jsme si zašli na výborné bramborové placky připravené pořadateli/hostiteli z LHS Vyškov. Mezi tím se už přiblížila 16. hodina a vypukla očekávaná Akce veverka. Letos pořadatelé přehodili modelářům MiG-21F-13, Su-25K "Žabák" a pro velký úspěch z minula i Il-28 "Beagle". Všechny výše uvedené stroje byly v mžiku pokryty lezoucími a fotografujícími modeláři. Ani jsme nepozorovali, že se Slunce (konečně!) nachyluje k západu. Po osmnácté hodině "veverka" skončila a my se přesunuli k výtečnému pohoštění. Následují hodiny byly vyhrazeny modlářskému potlachu. V letošním roce jsme se rozhodli přenocovat mezi letadly. Tom s Dankem si postavili stan, Martin vzal za vděk Dušanovu Felicii, Dušan spal pod majestátným křídlem Il-14 a Komisař vlezl pod MiGa-21US. Mimo malé noční dešťové spršky jsme nezažili žádné nepříjemnosti a v neděli ráno odjeli bez nehody domů. Co říci na závěr? Pořadatelé z LHS Vyškov připravují pro modeláře výbornou neopakovatelnou atmosféru a vy, kdo Vyškov míjíte bez zastavení, děláte velikou chybu. My se už teď těšíme na další ročník! (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Panzershow 2012, Návsí u Jablunkova (30. června 2012):

Letos se konal již 2. ročník této zajímavé soutěže ve stejných prostorách, jakož i vloni. V hostinci U Mrózka, v obci Návsí u Jablunkova. Tentokrát byla avšak návštěvnost vyšší a také prodejci obsadili všechna volná místa. Z Kopřivnice vyjela jediná posádka a ta byla ve složení – p. Kubáň, já a ještě se k nám přidal p. Štědrý, organizátor mezinárodní modelářské výstavy Beskyd Model Kit Show. Na přejímce jsme se setkali navíc i s Robertem Szwarcem. V modelech byla dost velká obsazenost ve věkové kategorii senior, přesněji letadla v 1/72 a také v bojové technice 1/72. Během dne byla možnost se zdarma kouknout na soukromou sbírku pozemní bojové techniky. A to od OT-64 Skot, přes Ještěrku, BVP-2 až po T-54/55. Ptáte se na úspěšnost? Výborná! R. Szwarc získal 1. místo v letadlech 1/48, p. Kubáň 1. místo ve figurkách a já 2. místo v kategorii civilní letadla. Co dodat na samotný závěr? Byla to velmi pohodová soutěž, ale taky i samotné počasí bylo ideální. Ještě chci moc poděkovat panu Kubáňovi za odvoz a řediteli soutěže za skvěle prožitou sobotu. (zapsal a nafotil Filip Černý)

 

 

 Křivonoska 2012 + Mistrovství republiky žáků a kadetů, kemp Křivonoska
 u Hluboké nad Vltavou (8. - 10. června 2012):

Letos máme za sebou premiérovou návštěvu další z tradičních modelářských akcí – vydali jsme se na 21. ročník setkání modelářů v kempu Křivonoska. Tento rok se k němu přidružilo i MR žáků a kadetů, kam vyrazili naši nejmladší členové. V jižních Čechách jsme "pracovně" ještě nebyli, tak jsme byli zvědavi, co si na nás pořadatelé připraví. Tomu odpovídala i početnost výpravy. Předseda Dušan vyvezl rodinu a akci pojal jako rodinný výlet. Benjamínek klubu Martin Suchoň jel s rodiči. Od Prahy ze školního výletu do Křivonosky zamířil Honza Petr a ještě z Kopřivnice vyrazily posádky dvou aut. Randalf vezl Komisaře a Ondru Škarku. Jirka Jan vzal na palubu Danka Hruškovského a Martina Glogara. Někteří z apoláků srdnatě tvrdili, že do kempu patří stan (Honza Petr), ale opatrnější většina výpravy volila spánek v chatkách. Bylo to prozíravé, protože počasí stanování nepřálo. Hned po příjezdu a ubytování na nás spadla první přeháňka, po které následoval deštivý víkend. Trochu nám to pokazilo plány ohledně poznávání malebného okolí Hluboké na Vltavou. Na turistiku se naše výprava rozdělila – Randalf, Danek Hruškovský a Martin Glogar vyrazili zkontrolovat Temelín. Jirka Jan, Ondra Škarka a Komisař dali přednost historii a navštívili nádherný zámek Hluboká. Obě skupiny byly s turistickou vložkou spokojeny a po návratu do kempu se vrátily do víru soutěže a modelářské zábavy. Bylo možné nakouknout do místnosti s modely MR žáků a kadetů. Pohled na seřazené modely tušil, že modeláři z Kopřivnice nejsou bez medailových šancí. V sále s modely dospělých účastníků Křivonosky však nic jasného nebylo. Pořadatelé účastníky nechávali účastníky napjaté a v očekávání. Na stolech byla k vidění spousta hezkých modelů vyrovnané, vysoké kvality. Opravdu jsme se na vyhlašování těšili. To předčilo naše očekávání. Ondra Škarka získal zlatou medaili v kategorii I.b kadetů a díky dosaženému počtu bodů je nominován do Telfordu. Těsně za ním, na stříbrném stupínku, se ocitla Honza Petr. Martin Suchoň při svém premiérovém startu na MR získal stříbro v kategorii I.b žáků. K těmto úspěchům přidal Milan Mende bronz v kategorii II.a kadetů. K tomuto velmi úspěšnému reprezentování našich mladíků přidala pár úspěchů i matadorská část výpravy. Nejúspěšnějším zástupcem MK Apolo byl Martin Glogar, bodoval hned ve dvou kategoriích. K němu se přidali ještě předseda Dušan a - k jeho velkému příjemnému překvapení - i Komisař. Z výše uvedeného je vidět, že nám výlet do krajiny rybníků vyšel. Nejen díky ocenění našich modelů, ale hlavně díky výborné modelářské atmosféře akce. Škoda jen větší vzdálenosti Křivonosky od Kopřivnice a uplakaného počasí. (zapsal Petr Koliba, nafotili Petr Koliba a Ondřej Škarka)

 

 

 Balejkův pohár a Memoriál Fr. Louckého, Brumov-Bylnice (19. května 2012):

Ani letos jsme nemohli vynechat tradiční modelářskou akci, která se koná na konci měsíce května – bodovací soutěž v Brumově-Bylnici. Je to každoroční mezinárodní setkání, které mělo letos nesnadný úkol přesvědčit modeláře, aby dali přednost své soutěží před sledováním čtvrtfinále MS v ledním hokeji. Díky klasickým valašským argumentům jako jsou výborná slivovice, gulášek a frgále (děkujeme rodině Nováků!) a argumentům netradičním, čímž je Smith&Wesson Ládi Hladíka, se vše podařilo. Na soutěži bylo k vidění velké množství krásných modelů letadel, pozemní techniky i papírových modelů. Rozhodčí letos vůbec neměli lehkou práci a jak trefně poznamenal Láďa Hladík, funkcí takto ředitel soutěže, modely letos měly úroveň, která se vyrovnala Mistrovství České republiky plastikových modelářů! Kromě soutěžních modelů byla k vidění i tématická výstavka "SIG" Polikarpova OKB od Honzy Mikače. Hezká kolekce obsahovala všechny možné varianty slavné stíhačky I-16 plus Po-2. Po zásluze byl vystavovatel odměněn zvláštní cenou. A tím se dostáváme k slavnostnímu vyhlašování cen. Letos MK Apolo vůbec nezaostal za minulým ročníkem. Loni náš klub reprezentovaly posádky dvou vozů, letos tří – Dušan a Tom Ritzovi a Martin Glogar. Jirka Jan, Jarda Maliňák, Filip Černý a Petr Koliba. Jarda a Danek Hruškovští, Libor Špůrek a Ivan Kurečka. Kromě modelů výše uvedených jsme ještě vezli s sebou výtvory kluků z kroužku modelářů při DDM Kopřivnice. Tato silná sestava se postarala o výrazný zápis do historie. Kromě cenných kovů v jednotlivých věkových a stavebních kategoriích jsme získali i tři velmi prestižní ceny. Balejkův pohár získal Martin Glogar za Boeing B-17G; Memoriál Františka Louckého vybojoval Jirka Jan za Polikarpov I-16 a cenu za nejlepší model se znakem moravské orlice po zásluze obdržel Dušan Ritz za nádhernou Avii B-534. Mimo to náš klub pochválil vzácný host soutěže pan plk. v. v. Dubec za velké množství přivezených žákovských modelů, které se mu líbily. Co napsat závěrem? Letošní soutěž v Brumově–Bylnici se pořadatelům tradičně zdařila a drží si velmi pěknou úroveň. A pokud jste soutěž ještě nenavštívili děláte chybu. Stojí za to si ji nenechat ujít. (zapsal Petr Koliba, nafotili Petr Koliba a Danek Hruškovský)

 

 

 Beskyd Model Kit Show 2012, Kopřivnice (5. - 6. května 2012):

Letošní ročník byl pořádán, stejně jako loni, v házenkářské hale školy Emila Zátopka. Pořadatelé se letos poučili ze slabšího loňského ročníku a udělali řadu změn k lepšímu. Podařilo se jim zprovoznit hezké, přehledné a aktualizované webové stránky, lepším způsobem rozdělili prostor haly mezi prodejce a vystavené modely a co je hlavní, lépe vyřešili zakrytí palubovky. Loni použili jen lisovaný papír, ze kterého se velice prášilo. Letos se podařilo zajistit položení linolea na papíry. Prašnost se výrazně - hlavně k modelářské radosti - snížila. Dalším kladem letošního ročníku byla vyšší účast SIGů, modelářských klubů a jejich výstavek. U té naší byla připojena i výstavka prací členů modelářského kroužku při DDM Kopřivnice, se kterým úzce spolupracujeme. Kromě modelů ve výstavce členové našeho klubu i kroužku přihlásili modely do sálových soutěžních kategorií a získali řadu cen včetně Evropských pohárů. Z kroužku modelářů vynikl Vojta Geryk, ze členů Apola nejlépe dopadl Randalf. V hale byly k vidění kromě statických i RC modely, se kterými modeláři předváděli tankovou bitvu, včetně hlasitých výstřelů! Před výstavní halou byla k vidění civilní RC technika složená především z velmi hezkých modelů Tatrovek. Předváděly své výborné jízdní vlastnosti na dráze vytvořené nasypaným štěrkem a v ničem si nezadaly s jízdními schopnostmi svých vzorů v měřítku 1:1, které stály opodál. Z TATRA a. s. se letos podařilo organizátorům zajistit dvě nejmodernější vozidla – civilní TATRU T158 Phoenix v provedení 6x6 a vojenskou 6x6 vyvíjenou společně s firmou Navistar. Kromě nich vystavené technice vévodil obrněný transportér 8x8 Pandur z VOP Nový Jičín. Ani na veterány organizátoři nezapomněli. Zajistili cisternu T148 od kopřivnických dobrovolných hasičů a dvě skříňové T805, jednu s funkční polní kuchyní a druhou s raritní elektrocentrálou. Byly k vidění i kluby vojenské historie a airsoftu. Dokonce se umoudřilo i počasí a oba dny bylo krásně. Celkově se letošní ročník zařadil k těm zdařilejším a doufáme, že se organizátorům podařilo chytit druhý dech a akce bude mít opět vzrůstající tendenci. (zapsal Petr Koliba, nafotili Petr Koliba a Ondřej Škarka)

 

 

 Tomcat Trophy 2012, Frýdek-Místek (28. dubna 2012):

Po loňském velmi povedeném ročníku jsme byli velmi zvědavi, jak se kolegům z Frýdku-Místku povede ten letošní. Abychom výše uvedené mohli posoudit, museli jsme se do F-M nejprve dostat. Volili jsme osvědčenou variantu přesunu ve dvou Felíciích. Osádku prvního vozu tvořili Dušan a Tom Ritzovi, Danek Hruškovský a Martin Glogar, ve druhém vozidle jeli Pavel Šenk, LoneStar, Ondra Škarka a Komisař. Jirka Jan a Honza Petr volil okružní cestu vlakem a výpravu doplnil i Miloš Völkl. Co by to bylo za výjezd Apola, kdyby se neudála nějaká zaznamenání hodná událost a tento výlet do F-M neporušil klubovou tradici. Pavlova Felicie v klidu najela na cestu do F-M a v tom nás předjela tramvaj... Samozřejmě že ne po vlastní ose, neb na silnici první třídy koleje zpravidla nejsou, ale na návěsu s ukrajinskou evidenční značkou. Řidič zřejmě spěchal a velmi svižně zamířil k obci Rychaltice - do složité dopravní situace kolem rozestavěného silničního obchvatu. Tam jsme si postáli v koloně a v ní zjistili, že tramvaj nebyla na cestě osamocena, za námi zastavily ještě dvě další. Po tomto vítaném osvěžení v jinak nudné lehké zácpě jsme už bez nesnází a povyražení dojeli k místu konání soutěže. Jestliže byl loňský ročník zdařilý, ten letošní jej překonal! Velmi hezké modely ve všech kategoriích a navíc jich bylo více než loni. Jako třešnička na dortu mimosoutěžní výstavka hadraplánů 1/32 firmy Wingnut Wings od Petra Marka a Pepy Šimonka. Nádherné kousky! Kromě soutěže jsme zvládli i návštěvu modelářského krámku Tomcat Plus a dobrý oběd v restauraci blízko náměstí. Takto osvěženi jsme si poslechli závěrečné vyhlášení cen. Klub Apolo se v něm rozhodně neztratil a potěšilo nás, že i žáčci z našeho modelářského kroužku při DDM Kopřivnice ve svých kategoriích zabodovali. Jedinou malou pihou na kráse velmi hezké modelářské soboty bylo malé zaváhání výpočetní techniky pořadatelů a komplikovaná dopravní situace okolo obchvatu F-M. PS: pokud si konkurenční kluby myslí, že soutěže v našem okolí vypadají jako "kopřivnické přebory", tak mají pravdu! Je jen na nich, aby se snažily postavit modely ještě lepší, než jsou ty naše a my se už těšíme na další soutěžní klání, vždyť tyto akce jsou kořením našeho hobby :-)  (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Model Karviná 2012, Karviná (21. dubna 2012):

Letošní ročník modelářské soutěže v Karviné nejprve provázely nejasnosti, ve kterém termínu se vlastně uskuteční? Nejprve se měl krýt s Prostějovskou soutěží, pak zase se soutěží ve Frýdku-Místku. Nakonec se však pořadatelům podařilo jako definitivní termín zvolit sobotu mezi výše uvedenými soutěžemi a díky tomu jsme nemuseli tříštit síly a vysílat naše zástupce v jednom termínu na dvě různá místa. Místo konání se oproti loňskému ročníku nezměnilo, opět jsme navštívili SVČ Juventus. Do místního sálu se kromě modelů pohodlně vešli i prodejci, takže kromě hodnocení konkurence v soutěžních kategoriích zbyl čas i na utrácení. Umístění modelů ve velkém sále ještě umožnilo pořadatelům zpestřit soutěž tanečním vystoupením děvčat z kroužků z SVČ Juventus. Mimo to byla před SVČ k vidění výstavka hasičské a policejní zásahové techniky. Kromě modelů v soutěžních kategoriích podle SMČR,zavítal do Karviné i SIG What-If?, který se zabývá alternativní historií "Co by, kdyby..?". Výstavka to byla pestrá, modely i konverze různých typů neokoukané, řada diváků se zastavovala a žasla. Naštěstí samí členové SIGu podávali vysvětlení a návštěvníci nemuseli doma listovat v literatuře a pátrat po internetu, jak se třeba na Polikarpov I-16 dostaly čs. znaky?!? Ale zpátky k serióznímu soutěžnímu klání. Naše výprava prezentována Dušanem a Tomem Ritzovými, Jardou a Dankem Hruškovskými, Ondrou Škarkou, Romanem Krestou, Jirkou Janem, Robertem Szwarcem a Komisařem neodjela s prázdnou. Dušan dokonce obhájil prestižní putovní pohár Memoriálu Sgt. JUDr. Rudolfa Lifcicze za spojenecký letoun s nejvíce získanými body. Soutěž proběhla bez zádrhelů, třenic a komplikací, zažili jsem další pohodovou modelářskou sobotu. (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Mosonmagyaróvár 2012, Maďarsko (13. - 15. dubna 2012):

"Kdo nebyl v Mošoni, ten jako by nebyl." Tak jsme to dlouho slýchávali nebo četli od návštěvníků legendární soutěžní výstavy v maďarském lázeňském městečku Mosonmagyaróváru, až nám to bylo už trapné... A letos se nám tam podařilo vypravit hned ve třech - měli jsme být sice čtyři, ale poslední člen výpravy na telefonát "Tak my vyjíždíme, můžeš taky vyrazit a potkáme se v Brně" odpověděl "Počkejte... (ticho)... To... To není příští týden???!" a tak jsme jeli nakonec tři: Marek Nováček, Martin Glogar a já. Do "Mošoně" dorazil i Miloš Völkl, který jel s havířovskou klikou, ale nesoutěžil a jel domů dříve. Vyrazili jsme už v pátek, abychom se aklimatizovali a snad i navštívili tamní termály - což se nám ovšem stejně nepodařilo. V pátek nám do toho vlezlo vynikající víno, v sobotu zase vynikající večeře a v neděli se nám už prostě nechtělo. Nelitujeme toho, protože výstava i burza a prodej modelářských nezbytností nás zcela zasytila. Soutěžních modelů byla spousta a byly moc hezké, některé přímo nádherné. Nezáviděli jsme rozhodčím jejich práci zejména v kategoriích techniky, diorám a figurek, kde byla špička opravdu našlapaná. Když nás vždy na chvíli modely omrzely, šli jsme nakupovat. Když nás omrzelo i to, šli jsme na "škopek" a něco do břicha a takhle pořád dokola celou sobotu a kousek neděle. Vyhlašování oceněných modelů bylo lehce chaotické, díky špatnému nazvučení a maďarsko-anglickému ne zcela zřetelnému a tichému komentáři, ale naštěstí jsme se nepřeslechli! Několikrát hlásili i naše jména a tak jsme si šli pro nečekané, i když přece jen v koutku duše vytoužené medaile... Cesta domů uběhla stejně jako tam v pohodě, za což moc děkujeme Markovi, který to celé odřídil a vlastně se nám postaral i o hotel a vůbec celou organizaci výletu. Kdybych to měl shrnout několika slovy, napsal bych: výborné jídlo a pití, skvělé nákupy, vynikající výstavní modely, příjemné prostředí i lidé, prostě vše, pro co stojí do Mošoně určitě zajet - i kdyby to mělo být jen jednou a na čumendu! Tak třeba napřesrok zas? (zapsal Pavel Šenk, nafotili Marek Nováček a Pavel Šenk)

 

Více fotografií z této akce najdete na http://apolokoprivnice.rajce.net

 

 Velikonoční Prostějov a Prostějovská 72, Prostějov (7. dubna 2012):

Opět tu máme Velikonoce a s nimi tradiční modelářskou soutěž v Prostějově. Letos organizátoři soutěž nikam nestěhovali a po loňských kladných ohlasech opět využili hezké prostory Národního domu. Mimo klasické bodovací soutěže letadel i pozemní techniky mohli návštěvníci obdivovat také modely vystavené na výstavce. Díky tomu měli rozhodčí ke své nelehké a odpovědné práci klid a nebyli vyrušováni. Mimo tuto seriózní část soutěžního klání proběhlo i tradiční konzumování vyhlášené voňavé pochutiny pod názvem "Jak Hanáci jijó tvargle". Oproti loňsku jsme ve svých řadách našli borce, který zápolil v této nelehké disciplíně. Byl jím Randalf, který přes svou upřímnou snahu nestačil na ostřílené borce a odnesl si cenu útěchy. Další speciální soutěží byl "Renta cup" určený pro modelářské pamětníky, kteří již pobírají svou zaslouženou rentu. Z naších řad se do nové soutěže zapojil Náčelník Langer, nicméně jej v konečném výsledku přestihl Jiří Zelený z Brněnce. Nevadí, v příštím ročníku se může karta obrátit. Tím jsme se dostali ke konečnému zúčtování soutěže. Kopřivnická výprava měla bohatou "šlahačku". V soutěžním klání podle pravidel SMČR bodovali Dušan Ritz, Jirka Jan, Honza Petr, Martin Glogar, Ondra Škarka a kluci z kroužku Martin Suchoň, Matyáš Peroutík a Andrej Pala. Kromě toho speciální ocenění získal Jirka Jan, Honza Petr, Dušan Ritz a Libor Špůrek. Mimo to pořadatelé ocenili i modely ve výstavce od Pavla Šenka a Komisaře. Členové pobočky Svazu letců z Prostějova odměnili svou cenou krásnou Avii B-534 Dušana Ritze a ze žákovských modelů hezkého Spita Mk.I od Martina Suchoně. Pavel Rampír navíc ocenil modely Ondry Škarky a Martina Suchoně printem svých kreseb. Jako doplněk k soutěžnímu klání mohli modeláři vyzpovídat pana Vladimíra Šulce, jaké mají plány do budoucna u firmy Eduard, u přítomných prodejců nakoupit modelářské nezbytnosti. Kromě toho proběhla i autogramiáda Jardy Špačka, který podepisoval druhé doplněné vydání své knihy o historii 51. vrtulníkového leteckého pluku. Abychom zvládli tak náročný den, doplnili jsme energii obědem ve vyhlášeném podniku U krále Ječmínka. Nezklamal nás a my si výborně pochutnali. Takže na závěr stačí uvést naše poděkování a přání, ať se příští ročník pořadatelům povede stejně jako ten letošní! (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Sportovec roku města Kopřivnice za rok 2011, Kopřivnice (4. dubna 2012):

Letošní čtvrtý duben je pro MK Apolo Kopřivnice významným dnem. Ondra Škarka se inspiroval loňským překvapivým, ale zaslouženým, oceněním Honzy Petra a následoval jej! Vloni se stal juniorským mistrem republiky a v Telfordu ve Velké Británii vybojoval bronzovou medaili. Ocenění "Sportovec roku 2011" převzal z rukou místostarosty Miroslava Kopečného v salónku Šustalovy vily v městském parku. Ondrovi ještě jednou gratulujeme a držíme palce, ať je v letošním roce ještě úspěšnější. (zapsal a nafotil Petr Koliba)

 

 

 Oderský pohár, Odry (17. března 2012):

Po roce znova v Odrách, zase bylo fajn, opět jsme neodjeli s prázdnou... Je to malá tradiční bodovací soutěž, kde jsou jen letadla I.b a I.c. Letošním zpestřením byla na zkoušku vypsaná kategorie "odznaků" (I.d) a otevřená klubová soutěž Mi-26 1/72. Na výstavku dovezli kluci z KPM Frýdek-Místek dvaatřicetinové prvoválečné stíhačky Albatros D.Va - ten byl Petra Marka a S.E.5a - ten byl zase Pepy Šimonka. Byly to nádherné modely a možná, že zasely v pořadatelích myšlenky na otevření kategorie I.a v příštím roce. I když vlastně sami pořadatelé nevědí, zda a kde se jejich soutěž uskuteční, osud místního "domečku" spadajícího pod karvinský SVČ Juventus je velmi nejistý. Držíme oderčákům palce, ať se to nějak v dobré obrátí a my k nim budeme moci na tradiční Oderské poháry přijet i příští rok! (zapsal Pavel Šenk, nafotil Dušan Ritz)

 

 

 O poháry SVČ Luna Příbor, Příbor (18. února 2012):

Do Příbora se vždycky těšíme, protože tam se nás z klubu sejde vždy nejvíce. Máme to skoro všichni nejblíže a je to pro nás už téměř "domácí" soutěž. Příborský klub Tora i SVČ Luna si právem si zakládá na tom, že jejich veřejná soutěž je nejdéle trvající nepřerušená modelářská žákovská soutěž - alespoň na severovýchodě Moravy určitě. Ale nesoutěží jen žáci, o svůj pohár tradičně bojují i junioři, medaile pak čekají na seniory. Letošní "Příborské poháry" se konaly po dlouhém období krutých mrazů a navíc vcelku dost nasněžilo a to mohla být právě příčina toho, že se sjelo o něco méně modelářů a modelů, než je pro tuto soutěž obvyklé. Věříme však, že pořadatelům ani soutěžícím to náladu nepokazilo. My jsme do Příbora vyrazili hned v několika osádkách a v krabicích jsme ještě vezli modely kluků z kroužku při DDM Kopřivnice. A měli jsme velkou radost, že žákovských modelů bylo nejen dost, ale že modely našich žáčků patřily k tomu lepšímu v soutěžním poli. Také letos jsme měli možnost prohlédnout si a osahat horké novinky z dílen Eduardu, MPM, Special Hobby a Azuru prezentované na Noimberském veletrhu a co více - protože byly tyto firmy i sponzory soutěže, tak si šťastní vítězové modelářských kategorií mohli hned tyto novinky domů odnést! Jistě to spoustu dalších modelářů motivovalo k účasti na příštím ročníku, ceny to byly vskutku krásné. Co dodat, byla to krásně strávená sobota v příjemném prostředí, kde jsme potkali staré známé kamarády a užili si svého hobby dosytosti. Odpoledne pak nejeden z nás patřičně namotivován zasedl za svůj pracovní stůl, prohlédl si, co nového si domů koupil nebo vyhrál a snažil se nabytý entuziasmus přenést do práce na svém dalším modelu... (zapsal Pavel Šenk, nafotili Lukáš Procházka, Daniel Hruškovský, Pavel Šenk a Jan Štědrý)

 

 

 Veřejná soutěž, Havířov (21. ledna 2012)

V letošním roce první akce, na kterou náš klub vyrazil, byla veřejná soutěž v Havířově. Není třeba dlouze představovat tradiční komorní soutěž, kterou začala letošní sezóna. Na místo konání do SVČ Asterix Havířov vyrazila osádka jednoho vozu ve složení Jirka Jan, Libor Špůrek, Komisař, Ondra Škarka a Dan Hruškovský. Spolu s námi cestovaly modely nejmenších členů kroužku modelářů při DDM Kopřivnice. Na letošní ročník jsme se připravili poctivě, o čem svědčí medailové pozice prakticky všech účastníků. V kategorii 1.c nejmladších modelářů všechny cenné kovy odvezla naše výprava. V pozemní technice bodoval Dan Hruškovský. V kategorii 1.c seniorů získal bronz Ondra Škarka. Královskou kategorii letadel seniorů 1.b zcela ovládli kopřivničtí soutěžící – zlato Jirka Jan, stříbro Ondra, bronz zcela překvapivě Komisař. Mimo úspěšnou reprezentaci jsme si našli čas na návštěvu prodejny MPM, kde jsme doplnili ztenčené zásoby modelářský nezbytností. Mimo velmi příjemnou atmosféru soutěže nám vyšlo i počasí, takže i cesta proběhla bez zádrhelů. Co napsat závěrem? Návštěva havířovské soutěže nás potěšila, namlsala a doufám, že se nám bude dařit i na dalších letošních soutěžích, kam se vydáme příště. (zapsal a nafotil Petr Koliba)